Od roku 2009 jsem spojený s malířem Oskarem Spielmannem a spolu s ním i s myšlenkami na uchování a zpracování jeho uměleckého odkazu a životního příběhu. Je to již třináct let návratů a nového začínání, provázených opakujícími se záchvaty badatelského úsilí, snahami o soupis díla, o monografii, o výstavu, o cestu do Alžírska, o záchranu a pochopení toho, co zbylo. Nová a nová nakročení a stimulace mysli, ale také ztráty. Ztráta přátel, pro něž především měla být tato práce potěšením, zadostiučiněním, završením, ztráta těch, s nimiž bylo možné toto vše sdílet.

Spolu se vznikem spolku Petr Spielmann Archiv usilujícím o záchranu odkazu historika umění Petra Spielmanna (1932–2020) znovu ožívají i naděje a úsilí dokončit práce na záchraně odkazu jeho strýce, malíře Oskara Spielmanna (1901–1974). Sice už jen jako splátka vnitřního slibu, ale ten je stále aktuální. Tyto stránky by měly posloužit tomuto účelu. Zatím jako odrazový můstek, a časem třeba i jako plnohodnotný digitální archiv.

Kus rukopisu roky nedokončené monografie ve fázi rozpracování existuje. Už není s kým jej konzultovat. Zbývá ho dokončit, přetavit v něco smysluplného – v krásnou knihu plnou textů, reprodukcí, fotografií a map. Knihu, která by měla vést i k restaurování, k výstavě, k institucionalizaci a uchování Spielmannova odkazu. Příběh Oskara Spielmanna určitě patří do Brna, stejně tak do Alžíru, do Paříže a vlastně i kamkoli jinam. Je to příběh o překračování hranic. Dominuje mu empatie, proniká jím smutek, ale vedle něj také humor a radost ze života v celé jeho šíři a pestrosti.

V Liberci, březen 2022, Ivo Habán